Spolek na obnovu zámečku Tvrz Veselí nad Úhlavou
Strom, který vyhraje, dostane odborné ošetření a to by si veselská borovice určitě zasloužila.
Hlasujte ZDE STROM ROKU
(HLASOVÁNÍ -> VESELSKÁ VÍLA –> POTVRDIT OVĚŘOVACÍ E-MAIL –> DĚKUJEME :-D)
K tomuto zvláštnímu stromu se váže pověst o víle Driádě z Čertova jezera na Šumavě, která byla do stromu vtělena za to, že zachránila z jezera tonoucího mládence a nechalo ho, aby ji spatřil v celé její kráse. Mládenec spoutaný čarovnou mocí víly a její krásou spěchal podél řeky Úhlavy za ní. Když už měl víceramennou borovici nadohled, z temné oblohy vyšlehl blesk a zasáhl ho z vůle mstících se Bohů.
Spolek Tvrz Veselí byl založen v roce 2014 za účelem zachránit zámek a zpřístupnit ho veřejnosti.
Jeho účelem je obnova zámku ve Veselí nad Úhlavou, jeho zpřístupnění veřejnosti a využití ke kulturním, společenským a vzdělávacím účelům.
Spolek má zámek propachtovaný od majitele za 1,- Kč ročně po dobu 30 let.
Věříme, že se nám během této doby podaří vnést do zámku život.
Zámek bude sloužit jako kulturní centrum.
Svoje příspěvky můžete poslat jako soukromá osoba, nebo jako podnikatel.
Nejstarší dosud známá zpráva o samostatném statku uprostřed úhlavského údolí (v těsné blízkosti janovického hradu) je z roku 1379, kdy byl v majetku jakéhosi Stacha.
V letech 1402 – 1420 přešel statek do rukou Jana, píšícího se s přídomkem „z Veselí“ a od té doby se na statku, vystřídalo mnoho majitelů. První zmínka o tvrzi je zaznamenána až roku 1524 a první známý popis budovy pochází z roku 1729 a takto popisuje „Rytířské sídlo Veselí“: „Je sice postaveno z kamene, ale přesto velmi sešlé, v němž má obydlí ovčák. Částečně je pokryto šindelem a částečně prejzy a je odhadnuto v sumě 150 zlatých rýnských“.
V roce 1863 zakoupil statek a okolní pozemky hrabě Friedrich Stadion-Thannhausen a nechal, za využití starších konstrukcí, zbudovat klatovským stavitelem Josefem Mayerem nový zámek v tehdy velmi oblíbeném novogotickém slohu. Protože byl hrabě Friedrich Stadion svobodný a neměl žádné potomky, předal 6. ledna 1885 Veselí synovi centrálního ředitele svých statků Friedrichovi Macenauerovi.
Podobu zámečku a jeho přilehlého parku dokumentuje kronika Fridy roz. Macenaureové, která se narodila r. 1893 (zemřela 1986) a na Veselí jezdila se svými sourozenci na prázdniny k strýčkovi Friedrichovi a tetě Anně roz. Schambergrové. (Bratr Frídy – Emerich Macenauer byl dědečkem známé malířky a grafičky Emmy Srncové).
Kroniku nám laskavě poskytla vnučka Frídy Macenaureové paní Alena Johnsson žijící v Helsingborgu ve Švédsku.
Zámek byl světlounce šedý s modrou břidlicovou střechou. Francouzský parčík, který zámeček obklopoval, byl na vysoké podezdívce, takže mu stačil plot jen z hustých keřů. Po obou stranách dobře udržovaného parčíku ležely dvě užitkové zahrady – zelinářská a ovocnářská. Proti zámku byl skleník, kde se pěstovaly orchidee a různé exotické rostliny.
V dolejší části parku byl umístěn tenis tak nešikovně, že míče stále padaly do potoka, Protože jsme je, my děti, nerady sbíraly, házely jsme úmyslně míče do potoka, abychom měly chvíli od sbírání pokoj.
Přízemí věže se prý, podle místních, používalo jako hladomorna. V kronice paní Frídy se o tom nic nepíše a v plánech je tato část věže nazvána jako chlév, ale kdo ví …
Dolejší místnost věže byla naplněna od podlahy až ke stropu zaskleněnými skříněmi plnými tisíci a tisíci svazky knih. Jako patnáctiletá jsem seděla v gotickém okně porostlém růžičkami a četla a četla.
V dalším patře byly zase zasklené skříně s různými sbírkami kamenů, polodrahokamů, muší apod. Pamatuji si, že tam byly i svatební střevíčky mé babičky Leopoldiny - maličké jako pro Popelku, z bílého rypsového hedvábí.
Nad tímto pokojem byla místnost s vycpanými zvířaty. Okolo celé věže se vinula kovová verandička. Nejvýše byl vyhlídkový pokoj, kde byl veliký dalekohled, kterým bylo možné obhlížet okolí. Jedním směrem bylo vidět Šumavu, druhým směrem i město Klatovy. Do kopule byl přístup jen po provazovém žebříku.
Protože Friedrich a Anna Macenauerovi neměli děti, přešlo vlastnické právo od roku 1925 na Bratra Anny prof. Ludvíka Schambergra, slavného dermatologa a vynálezce „černé masti“. Ten vlastnil veselský statek do roku 1931, kdy ho prodal Ing. Adolfu Hochbaumovi, který držel Veselí do roku 1940.
Na žádost gestapa z 18. listopadu 1940 byl do pozemkové knihy poznamenán převod práva k držbě statku na státní tajnou policii Německé říše – byl to jeden z mnoha případů, kdy byl gestapem zabaven majetek osobám židovského původu.
Po válce řádili v tomto našem dětském ráji různí kazisvěti. Byli jsme se tam jednou podívat a byli jsme zděšeni.
Po válce přešel statek do rukou státu a v roce 1948 byl převeden do správy Státního statku Luby a v roce 1964 jej využíval Plemenářský podnik Klatovy.
V současné době je vlastníkem zámku Oliver Bechinie z Berlína. Jako potomek rodu Jana Bechyně z Lažan má k veselskému zámku velmi vřelý vztah, ale je to vztah „na dálku“. Spolek Tvrz Veselí se s majitelem domluvil na 30ti leté pachtovní smlouvě za 1,- Kč ročně a my doufáme, že se podaří s jeho finanční pomocí, naším nadšením zámek „stabilizovat“, aby bylo ukončeno jeho chátrání.
